Dvě třetiny Čechů nezažily v souvislosti s epidemií covid-19 výpadek v příjmech a určitá část si dokonce polepšila, třeba díky více směnám. Během března však 36 % osob zažilo pokles výdělků. Výpadek byl obvykle jen na dočasnou dobu, ale 17 % lidí předpokládalo, že u nich bude tento stav trvalejší. Vyplývá to z výsledků obsáhlého dubnového průzkumu personalistické společnosti LMC mezi 9 000 zaměstnanci a živnostníky.
Velký rozdíl vznikl mezi zaměstnanci (výpadek z nich má necelá třetina) a lidmi, kteří pracovali jako živnostníci (80 % z nich pocítilo snížení příjmů). Nejvíce byli postiženi ti, kteří měli příjmy již předtím nízké. Menší příjem znepříjemňoval život především lidem, kteří vydělávali do dvaceti tisíc korun (až ve 45 % případů), a naopak nejméně (28,2 %) trápil osoby, které si měsíčně přišly na více než 40 tisíc korun.
Některé profese pandemie poznamenala zásadně, jiné skoro vůbec. Vysokoškoláky obecně zasáhla méně a nejmenší dopad měla na zaměstnance v IT. Umělci a zaměstnanci ve službách na tom byli se snížením příjmů nejhůře, v závěsu za nimi se ocitli obchodníci.
Třetině živnostníků se snížil objem práce, další pětina přišla o zakázky úplně. Každý desátý zaměstnanec si musel vzít ošetřovné, stejný počet dovolenou. Dvacet procent zaměstnanců se přesunulo na práci z domova, další zůstali doma na takzvaných „překážkách“ a pár procent o práci přišlo úplně. Beze změny pracovalo v době pandemie pouze 28,4 % ekonomicky aktivních lidí.
Ke snižování mzdy došlo častěji u zaměstnanců v menších firmách s tuzemským vlastníkem a největší propad se objevil v Praze. Výdělky v hlavním městě trvale klesly u 23,1 % lidí, kdežto ve zbytku republiky bylo procento lidí s trvalým snížením mzdy zhruba o třetinu nižší – v Čechách se propadly u 16,3 % respondentů, na Moravě u 16,1 %.
Dopady pandemie koronaviru na domácí pracovní trh se zabývá mimo jiné dubnová rychlá informace ČSÚ dostupná na webu úřadu.
